10

Červenec se nenápadně přehoupl do druhé půlky a Damián si po třech týdnech chtě nechtě začínal v domě zvykat. Dokonce byl navštívit dědu v lázních, čímž mu udělal ohromnou radost a sobě taky, protože viděl, že se vrací pomalu do formy a už nechodí o berlích ale jen o hůlce.                                                                                                                                                                          

Domýšlel si, že má na své místních přátele dobrý vliv.                                                                                                     

Promluvil Tomášovi do duše, vlastně do něj poctivě hučel tak dlouho, až nakonec došlo mezi ním a Lídou na lámání chleba. Stalo se to v jejím dočasném pokoji, jednoho sobotního romantického večera, při filmu. Její rodiče, ke kterým Lída přijela přes léto, odjeli do divadla. Detaily si Tomáš, k Damiánově zklamání, nechal pro sebe. Damián to respektoval, ale hřálo ho u srdce, že ho kamarád poslouchá a využil v posteli několik jeho prověřených rad, načež se s Lídou natolik sblížili, že Tomáš poslední dny nemluví o nikom jiném a vlastně si na Damiána ani neudělá čas.                                                                                              

A co se týče Heleny, jejich vztah se také posunul dál než jen na noční schůzky a návštěvy hospody. Helena k němu chodí i ve dne a tuhle spolu strávili téměř dvacet čtyři hodin. Včera skončila v hospodě brzo odpoledne, bylo pondělí, a to nemívají frmol. Přijela k němu hned po práci na svém kole, vezla lahvinku a večeři. Pěkně si ji Damián naučil. Když zaklepala a on otevřel, šokovaně na ni zůstal zírat.                                                                                                                                       

„Co to máš?“ vyjekl a zaskočilo mu. Hleděl na sluneční brýle s růžovými obroučky, nahoře ve tvaru oušek.                 

„Jsou pěkné, viď? Dolce Gabbana. Mám je z Itálie, jsou pravý, koukej,“ sundala je z očí a ukazovala mu značku, „stály majlant.“ Elegantním naučeným pohybem si je dvěma prsty posadila na hlavu. Damiánovi zacukaly koutky, stálo ho mnoho úsilí udržet vážnou tvář, proto si velmi hlasitě odkašlal a vyzval ji, aby šla dál. Po společné sprše, sexu a časné večeři, se posadili na zahradě, otevřeli láhev vína a sledovali západ slunce. Usedla mu na klín, opřela se o něj zády a hlavu mu něžně složila na rameno. Damián na tyhle intimní romantické chvilky nemá trpělivost, ale tentokrát vyvinul snahu ustát to a vydržet co nejdéle, kvůli ní. Když se mu to zdálo přece jen trochu dlouhé, nohy mu pod její váhou dřevěněli, rozkrok měl jako ve svěráku a nebetyčně se nudil, dal průchod svému duševnímu rozpoložení a začal mocně a nahlas zívat.                                         

„Jsi unavený, viď,“ poškrabkala ho soucitně v husté kštici tmavých vlasů. Tvrdil jí, že celý den štípal a skládal dřevo na zimu, přestože je červenec. Ve skutečnosti si byl zacvičit v Jířové a vykoupat se v tamním zatopeném lomu. V případě že by chtěla vidět důkaz, ukázal by jí dřevník za kůlnou.                                                                                                               

„Ani ne,“ zavrčel. „Něco mě napadlo. Domluvil bych to s Tomášem a Lídou a mohli bychom si tady opéct špekáčky a uspořádat malou párty. Co říkáš?“                                                                                                                                                 

„Ne, tu kurvu ne, Damku,“ zakníkala a pohlédla mu prosebně do očí.                                                                             

„Cože?“ ohromeně strnul s pusou dokořán.                                                                                                                      

„Kohokoliv, ale ji ne.“ Stočila se mu do náruče.                                                                                                                 

„O čem to mluvíš? Co máš proti Lídě?“                                                                                                              

Odtáhla se, ale ruce měla stále omotané kolem jeho krku. Dívala se mu upřeně do obličeje svýma velkýma pomněnkovýma očima a vybalila na něj co ví: „Živí se focením nahatých fotek. Nechci být spojovaná s takovou courou. Copak ty nic nevíš?“                                                                                                                                                                                        

„Lída fotí? Jako porno? Kde?“ Našponoval se rozrušeně.                                                                                                  

Vrhla po něm rychlý, varovný a vyčítavý pohled. „To bys chtěl vědět! Nejsem tak blbá, abych ti to řekla. Vy chlapi jste děsný prasata.“                                                                                                                                                                 

Možná by se hodilo říct, že se mýlí.                                                                                                                                   

„Jasně, že to chci vědět! Tak řekneš mi, jak ji najdu? Nebo si to mám najít sám, věř mi, že to nebude problém. Jen mi tím ušetříš čas.“ Zapálil si cigaretu z krabičky v její kabelce.                                                                                        

„Nevím,“ zaprskala.                                                                                                                                                            

„Ale no tak,“ vyfoukl kouř, sevřel ji v náručí a poškádlil několika polibky na různá místa jejího těla. Když ji trochu ve svém vřelém objetí pomačkal a pocuchal, přestala dělat drahoty.                                                                                                    

„Zkus ji hledat na webu pod jménem Lilit. Nevím, proč tě to zajímá, je to vobyčejná hubená koza. Bez líčidel ani tak pěkná není. Nicka!“                                                                                                                                                              

„Je to tak, máš pravdu,“ zavrkal, „to já jen kvůli Tommymu.“ Objal ji zezadu pažemi, jak mu tak seděla na klíně, nadzvedl velká prsa a polechtal ji. Helena se hlučně zachichotala a u konce svých sil zachrochtala. Zhodnotil, že je po bouři.             

Damián byl novinkou o Tomově přítelkyni zaskočen, nelíbilo se mu to kvůli němu. Damián sám by s tím problém neměl, naopak, obohatilo by to jeho fantazii a okořenilo milostný vztah. Ale Tomáš to ponese těžce, odjakživa je v tomhle prudérní, proto se taky upnul k první lásce. Jak to, že se mu to nedoneslo? Musel přemýšlet nad tím, jestli mu to má říct nebo si to nechat pro sebe. Až se to Tommy dozví, možná mu bude vyčítat, že ho do toho vztahu uvrtal. Za dobrotu na žebrotu, zasupěl si v duchu. Myslel to se svým kamarádem dobře. Kdo by si byl pomyslel, že nejhezčí holka v téhle ospalé díře, bude mít za sebou kariéru porno modelky. Damián ani nepřipustil myšlenku, že by se jednalo o umělecké akty, vždyť Lídu viděl, absence studu a její pěstěná vizáž jí tak trochu prozrazuje. Možná bude lepší mlčet. Lída na konci léta stejně odjede domů do Pardubic, a tím, jak Damián předpokládá, jejich letní románek skončí. Tomáš se díky ní aspoň na chvíli oprostí od Jolany, jen mu to prospěje a za to nese Damián zásluhy.                                                                                                                

Protože začali štípat komáři a podívaná na nebi zmizela za oponou noci, přesunuli se dovnitř. Helena automaticky, jako vždy od první noci, kdy jí to z pohodlnosti navrhl, hodlá u něj přespat. Není hloupý, všímá si, že se mu doma tahle vesnická holka začíná nenápadně rozpínat. Nesmí dovolit, aby si mohla někdy myslet, že si ho smí nárokovat. Jejich vztah nepřekročí původně daný rámec. Ale Helena, jako iniciativní žena, vidí věci jinak a umí si svým ženským půvabem prosadit svou. Dokonce si dnes přivezla zubní kartáček a noční košili, což mu způsobilo, když viděl, jak to vytahuje z tašky a rozprostírá po posteli, husí kůži po celém těle.                                                                                                                                                                  

„To si zase odvezeš…“ probodával ji očima.                                                                                                                      

„Ne Damku, přece tu najdeš pro mě jednu malinkou poličku. Je to jen kartáček a dlouhé tričko,“ obdařila ho nevinným, panenkovským úsměvem.                                                                                                                                              

„Možná,“ zaskřípal zuby, „ale jen když mi ráno pomůžeš zapnout pračku. A trochu to tady pofackuješ.“ Přistoupila k němu, stoupla si na špičky a darovala mu polibek s příchutí červeného vína.                                                                                

„Dnes jsme s tetou o tobě mluvily,“ řekla, když se po půlnoci uložili do postele.                                                             

„Proč o mě?“ Vylokal nervózně zbytek vína ze skleničky.                                                                                  

„Všimla si, že za mnou chodíš skoro každý den a že ti dávám pivo a jídlo na sekeru. Usoudila z toho, že nemáš do čeho píchnout a že smrdíš korunou. Skončil u nás jeden brigádník, mám ti vyřídit, že bys tam mohl večer pracovat.“                             

„Zbláznila se? To mám dělat pingla v zahulené hospodě?“ vyletěl ublíženě.                                                                   

„Spíš za výčepem, korigoval bys ty opilce před zavíračkou. Je na to potřeba velkýho chlapa, z tety si nic nedělají, když mají popito. Prý ti mám vzkázat, že máš přijít zítra v osm večer a vyzkoušíš si to. V opačném případě chce zaplatit ty tři táci, co dlužíš.“                                                                                                                                                                                       

„Tři táci? Tolik tam nemám!“                                                                                                                             

„Započítala i ten alkohol a jídlo, co ti sem vozím.“                                                                                                            

„Do hajzlu,“ zavyl, praštil sebou do postele a otočil se zády.                                                                            

Damián sebou v noci nespokojeně házel. Cítil se zahnán do kouta. Ale taky věděl, že nemá moc na výběr.                  

Zítra odpoledne navštíví Marcelu.