Právě teď vzniká nová novela o Vítkovi a jeho psím i lidském příteli. Inspirace na tento námět mi přišla, jak už to poslední dobou bývá, nečekaně a náhle a ve zcela nesouvisející situaci :D Okamžitě jsem ale cítila, že mě to takzvaně "chytilo za srdce" a to hlavně proto, že jednou z hlavních postav bude má zesnulá fenka, takže jsem na něm hned začala pracovat. Příběh jsem napsala za rekordních 13 dní a to jsem mu věnovala v průměru hodinu denně ( někdy tři hodiny a jindy jsem zase den nebo dva nepsala vůbec). Momentálně příběh učesávám a přidávám popisy, protože má zatím pouhých sedmdesát stránek. Přestože začátek působí velmi smutně, protože hlavní hrdina truchlí, brzy se vše obrátí, takže můžu slíbit, že se nebude jednat o nic pochmurného ani tragického, víc ale neprozradím :)

Po dokončení této knihy mám hodně plánů, téměř na roky dopředu, a není jisté, že mi do toho neskočí další nečekaný ryzí výplod inspirace, jako byl Obsidián a Přítel a psí srdce, a mé plány poletí na čas zase do kopru. Do toho vyřezávám a chodím do práce a občas kreslím. Každopádně Doupě stínů projde renovací, abych mohla pokračovat na druhém dílu, který byl sice už napsán, ale pro změnu musí projít celkovou rekonstrukcí a obměnou. Třetí díl má osnovu, ale na příchod na svět si bude muset ještě dlouho počkat. To je plán, ale jak to dopadne, zaručit nemůžu, v téhle oblasti je mým pánem Inspirace a když se zatvrdí a dupne nožkou: "Tohle dělat nebudu!" tak s ní nehnu...